Baťova dálnice

Po smrti Tomáše Bati, který zahynul při leteckém neštěstí v roce 1932, se stal jeho bratr Jan Antonín Baťa jediným majitelem akciové společnosti Baťa. Za jeho šéfování od roku 1932 do 1939 zažila firma nebývalý rozkvět.

Jan Antonín Baťa

Jan Antonín Baťa

Nápad vybudovat dálnici přes celé Československo dostal Jan Antonín Baťa během své slavné obchodní cesty kolem světa. V roce 1937 Jan Antonín Baťa telegrafoval do Zlína, že právě projel italskou autostrádu Řím-Neapol. A hned se rozhodl, že takovou silnici postaví i doma. Měla vést z Aše až na Zakarpatskou Ukrajinu.


"Za týden budu v Káhiře a očekávám, že mi do té doby pošlete ze Zlína příslušný projekt a rozpočet,"
psal Baťa.

Ve Zlíně Baťovi přání splnili. Celá firma se zaměřila na otázky autostrády, od techniků, stavbařů až po právníky. Rozpočet byl na jeden milion korun za kilometr stavby.

Dalnice

Trasa dálnice

I když o vybudování moderní silnice se mluvilo už ve 20. letech minulého století (tehdy ve státní kase údajně chyběly peníze a tak se nestavělo), teprve v polovině 30. let Jan Antonín Baťa předložil komplexní projekt na rozvoj státu i silniční dopravy a dělal všechno pro to, aby se o jeho vizi vědělo co nejvíce. Napsal i knihu s názvem Budujeme stát pro 40 milionů lidí.

Práce na tělese dálnice

Práce na tělese dálnice v úseku Chřiby

Jeho projekt koncem třicátých let podpořila i vláda. Výstavba dálnice začala na jaře 1939. Nejdříve se začaly budovat mosty, náspy a propustky nedaleko Prahy a v Chřibech. Na první pohled může být zarážející, že dálnice měla vést přes hřeben kopců, nedaleko nejvyššího vrcholu Brdo. Důvody však byly logické – úspora pohonných látek, pneumatik a součástek při jízdě na magistrále. Z Chřibů se pak stalo jedno velké staveniště. Na místech, kde se budovalo, vyrostly ubytovny pro dělníky. Někteří bydleli i přímo v obcích.


Práce na tělese dálnice

Práce na tělese dálnice v úseku Chřiby

Nakonec však celý projekt, úměrně s přibývajícími porážkami německého wehrmachtu, nadobro pohřbila druhá světová válka. Dodnes jsou ale patrné první kroky tehdejší realizace hlavně na úsecích Praha–Humpolec a na Zlínsku v pohoří Chřiby.

Dalnice

Trasa dálnice přes Chřiby

Na rozdíl od projektu z Prahy do Humpolce, který, i když minimálně, se přece jen později při stavbě úseku D 1 prosadil, dvacetikilometrová trasa přes Chřiby byla zcela odepsána. Po válce úsek stavby dálnice ve Chřibech, na rozdíl od jiných částí stavby, již nebyl obnoven. Dálnice dnes vede severněji a obchází Chřiby. A tak v úseku Zástřizly - Vlčák- Bunč - Kostelany je v lese ztracených více stavebních prvků, které zbyly po nedokončené stavbě. V Chřibech zůstalo kolem třiceti mostů a dalších pozůstatků dálnice. Některé jsou ukryté v lesích, jiné tvoří součást polních cest.

Dálnice, která začala v Evropě vznikat jako jedna z prvních, je v současné době nejdéle rozestavěnou dálnicí na světě.

Pilíř mostu u Brda

Pilíř mostu u Brda

Propustek

Propustek na úseku dálnice Chřiby


kolja