Leopold Kottek (*1770     †1852)

Z druhého manželství Františka Kottka byl syn Leopold. V roce 1792 převzal po otci v Soběchlebích místo rektora a se školními mládenci učil 60 let (1792 - 1852). Tak jako otec i on studoval u piaristů v Lipníku. Neměl však tak dobré podmínky. Války s Francií uváděly obyvatelstvo na mizinu. Stříbro zmizelo z oběhu a peníze byly jen měděné a papírové. Roku 1811 bylo papírových peněz více než za miliardu, tehdy to byla suma nepředstavitelná. Za 100 zlatých ve stříbře se dávalo 1250 zlatek papírových. Státním bankrotem klesla měna na pětinu. Měděná půlzlatka (třicetikrejcar) platila jen 6 krejcarů. Byly vydány papírové šajny, tzv. WW to je Wiener Wahrung - vídeňská měna. Kdo měl papírové zlatky, měl nyní jen pětinu šajnů a byl chudák. Kdo měl zboží, rázem zbohatl. Obilí bylo v ceně a sedláci si brzy pomohli. Papírový šajn se měl rovnat stříbrné zlatce, ale už za tři roky byl poměr 100 zlatek = 250 šajnů. Finanční mizérie trvala více než 50 let. Pro hospodářské poměry té doby jsou poučné knihy účtů obecních.
Leopold Kottek spolu s manželkou Marianou Malátkovou měli 3 děti.

Děti Leopolda Kottka

1. František Kotek
(*1818     †1897)

František Kottek (po roce 1870 se píše Kotek), se narodil 4. 12. 1818 v Soběchlebích, zemřel 18. 6. 1897 v Opavě. Studoval v Lipníku u piaristů, jako školní pomocník byl u otce v letech 1834 - 1845, pak až do roku 1852 byl varhaníkem na Hostýně, v letech 1852 až 1869 rektorem v Soběchlebích a dále až do roku 1884 nadučitelem. Byl vynikající hudebník, skladatel mší. Když byl Bedřich Smetana na letním bytě v Týně nad Bečvou u svého švagra Matějky, panského sládka, tak zajel do sousedních Soběchleb, aby vykonal, jak tehdy bylo zvykem, zdvořilostní návštěvu u zasloužilého děkana Jana Pátka, rodáka od Litomyšle. Když při rozhovoru přišla řeč na selské tance, pan děkan přizval Františka Kotka, aby zahrál několik ukázek. Tehdy faráři a rektoři museli vést Hausprotokoly o návštěvách cizinců. Tak dva zápisy potvrzují tradici, že Smetana byl ve staré soběchlebské škole. František Kotek se oženil s Annou Jankovou se kterou měli syna Josefa.

Jejich syn Josef (*1861     †1922) byl knězem, krátce kaplanem v Kojetíně a pak dlouho farářem v Neplachovicích u Opavy. Jeho otec Leopold proto šel na penzi za ním do Opavy. Farář Kotek byl dobrodincem chudých slezských studentů.

Vánoční mše Františka Kotka - zvaná pastýřská - byla oblíbená po mnohá desetiletí. Dávala se „na jitřní“ a účinkovali zpěváci, hudebníci a varhany. Než šel František do penze, obecní zastupitelstvo a místní školní rada v Soběchlebích podaly služebním postupem žádost k císaři, v níž poslušně prosí, aby jejich zasloužilému panu nadučiteli bylo uděleno vyznamenání, neboť on 50 let učil a obec i okolí povznesl. Jeho předkové na této škole 175 let zdárně působili. Císař nařídil, aby zemská školní rada dala pochvalné uznání a při 40. výročí svého panování 2. 12. 1888 udělil Františku Kotkovi záslužný kříž s korunou. Dva dny nato František oslavil své sedmdesátiny.

Německy psaná žádost byla v archivu okresní školní rady v Hranicích - na rubu je poznámka:

Na přímý rozkaz Jeho Výsosti císaře
vyznamenán jest dekretem vysokého c. k. místodržitelství
za jeho práci a činnost.
12. června 1886

2. Josef Kotek
(*1829     †1924)

Josef Kotek, se narodil v Soběchlebích v roce 1829. Jako školní pomocník učil ve Zlíně. O svatodušním pondělí roku 1851 odešli téměř všichni dospělí na pouť na Hostýn. Doma zůstali jen staří a malé děti. Před polednem spatřili poutníci nad lesy veliký kouř. Hořel Zlín. Muži se hnali hasit. Když po dvou hodinách doběhli, viděli ohromné spáleniště. Odolal jen zámek na okraji města a několik chaloupek na Hradské. Podle starých účetních knih městské cihelny ještě v roce 1870 pohořelí spláceli po 1 - 2 zlatých za cihly. Pro velikou bídu městečka odešel Josef do Biskupic a odtud do Částkova u Uh. Hradiště. Josef Kotek učil v Částkově mnoho let. Když v devadesáti letech odešel do výslužby, zůstal v Částkově až do své smrti v roce 1924. Jeho děti a vnuci žijí na Slovácku.

3. Jan Kotek - (následuje v rodové linii)
(*1817     †1896)

Jan Kotek se narodil v Soběchlebích asi v roce 1817. Víme o něm, že se vyučil stolařem a žil v Soběchlebích, kde provozoval své řemeslo. Se svojí ženou měli 9 dětí.


kolja